Zámek a kaple Loučná nad Desnou

Zámek Loučná nad Desnou a zámecký park

Jde o původně renesanční zámecký objekt, jeden z pěti renesančních zámků na Šumpersku, jejichž vznik a osudy byly po staletí spojeny se jménem starobylého moravského rodu pánů ze žerotína.

Vízmberské panství vzniklo teprve na přelomu 16. a 17. století vydělením osmi vsí v horním povodí Desné a v povodí Merty z mateřského panství losinského. Stalo se tak za Jana mladšího z Žerotína, který nové panství přenechal svým nejmladším synům, pocházejícím z jeho čtvrtého manželství s paní Andělou Ryšanovou z Modřic, Přemkovi a Vilému Bedřichovi.

Oba bratři přistoupili kolem roku 1608 k vybudování vlastního sídla na jih od tehdejší obce Rejhotice. Tehdy bylo postavenou samotné jádro zámku.

Přemek ze Žerotína náležel spolu s losinským Janem Jetřichem ke stavovské opozici proti císaři Ferdinandu II. Proto mu byla převážná část jmění kofiskována a musel ji těžce vyplácet.

Vízmberk zdědil nejstarší syn Jan Karek, který se však velmi zadlužil a o devět let později byl nucen zámek a panství prodat velehradskému klášteru. Vázmberský zámek si vlemi oblíbil učený a uměnímilovný velehradský opat Filip Martin Zuri, který také dal provést na zámku rozsáhlé úpravy. K východnímu křídlu byla přistavěna rozsáhlá zámecká kaple, zasvěcená sv. Cyrilu a Metodějovi. Malby v ní jsou dílem známého pozdně barokního moravského malíře Ignáce Raaba.

Nedlouho nato byl však velehradský klášter za Josefa II. roku 1784 zrušen a panství se zámkem se stalo majetkem náboženské fondu, který je roku 1833 prodal ta 216.050 zlatých Antonínu Bedřichovi hraběti Mitrovskému z Nemyšle. I on si vízmberský zámek velmi oblíbil. Byl to právě on, kdo dal provést rozsáhlou úpravu zanedbaného zámeckého parku, který tehdy dostal v podstatě nynější podobu anglického parku. Duší těchto okrašlovacích staveb byl stavební a železniční ponikatel František Klein, velký cestovatel a sběratel, který přinesl do budování parku bohaté zkušenosti z dob svého učení v lichtenštejnské Lednici na Moravě.

Na zámku pobýval jako častý host jeden z nejznámějších technických odborníků té doby prof. Rippel, na jehož radu byly sobotínské a petrovické hutě přebudovány na moderní železárny. Po smrti Antonína BEdřicha Mitrovského zakoupili vízmberské panství se zámkem a rozsáhlými železárnami železniční podnikatelé bratři Kleinové.

Z vízmberského zámku, který si zvolili za trvalé rodinné sídlo, rozbíhaly se pak nitky jejich rozsáhlé podnikatelské činnosti po celé tehdejší monarchii. U zámku založili Kleinové přírodní park se vzácnými dřevinami. Jednou z jeho ozdob je i 600 let stará lípa s obvodem kmene 730 cm. V parku najdeme i litinové sochy sv. Floriána s atributem vědra a praporu a sv. Alžběty, podávající dítěti chléb, z druhé poloviny 19. století.

Kleinové shromáždili také na zámku poměrně rozsáhlou sbírku obrazů, která je dnes součástí obrazárny velkolosinského zámku.

Po osvobození v roce 1945 se stal zámek majetkem českého státu a většina jeho původního vnitřního zařízení byla odvezena do depozitářů velkolosinského zámku. Od roku 1969 zde probíhaly rozsáhlé stavební úpravy, které budovu zámku přizpůsobily provozu nápravného zařízení pro mladistvé.

O vzniku okrasné zámecké zahrady v Loučné můžeme uvažovat teprve v souvislosti s výstavbou reprezentativního nového zámku Přemkem III. ze Žerotína ve třetí čtvrtině 17. století.

V současné době není zámek zpřístupněn pro veřejnost, zámecký park ovšem nabízí příjemná zákoutí pro romantické procházky a sportovní aktivity.

Zámecká kaple

Zámecký areál nabízí spoustu zajímavostí opředených tajemnými příběhy. Zámecká kaple vystavěná v roce 1744 byla místem modliteb a zpovědí zámeckých pánů. Nově zrekonstruovaná socha sv. Alžběty z 2. pol. 19. století spolu s opravenou sochou sv. Floriána tvoří dvojici hlídačů vstupu do areálu. V areálu zámku stojí také socha sv. Huberta.